Londýn-Kensingtonské zahrady - zelené srdce města

Londýn může na první pohled vypadat jako velké mraveniště s více než 7 miliony obyvatel, množstvím turistů, dopravních prostředků, kanceláří, obchodů a hotelů, přesto všemu je v jeho srdci několik nádherných, klidných a obrovských parků. Místa k odpočinku plné stromů, květin a zvířat. Londýn byl několikrát mým cílem služební cesty a právě procházka v Hyde Park a Kensington Gardens dodaly potřebnou energii a na moment smazali dojem ze stresu a ruchu anglické metropole. Přímo v centru Londýna se nacházejí i Regent 's park se zahradami královny Marie, či St. James park při Buckinghamského zahradách. St. James se táhne od Buckinghamského paláce až po náměstí při Westminister Abbey a Houses of Parliament. Příjemná procházka u jezera, zajímavý domek na krátké nožce a výhled na ikony Londýna. Londýn je metropole, kterou se vyplatí navštívit i jen na prodloužený víkend.

Londýnské parky

Kensington zahrady jsou na rozdíl od Hyde Parku otevřené jen během dne (od 6.00 do 17:45). Můžete sem jet i na kole, či se psem. Kromě nádherných stromů a květin zde je i bronzová socha Petera Pana, památník Prince Alberta, manžela královny Viktorie, jezero či Kensington palác. Na severovýchodní straně se táhne park až k Marble Arch, kde je zajímavá socha koňské hlavy.Pokud i jdete do Londýna obchodně, určitě si najděte čas na krátkou procházku nebo polední piknik v tomto nádherném parku, budete mít čas na okamžik vypnout a načerpat sílu na setkání. Pokud plánujete porozhlédnout památky, určitě přejděte raději centrem Londýna pěšky přes park jako metrem. Pro sportovce je park ideálním místem na běhání, pro rodiny s dětmi na procházku, při které děti natrefí na veverky, kachny, či labutě.

Londýn, finanční a politické centrum plné krásných památek

Londýn by měl navštívit snad každý Evropan, toto město je ztělesněním toho, jak celý svět vnímá Anglie. Kdyby byl Londýn i s předměstími samostatný stát, byl by osmý největší v Evropě. Kromě toho, že se zde nacházejí různé významné finanční a politické instituce, muzea, divadla a památky, které z hlavního města Británie udělali nejnavštěvovanější město na světě, každoročně jej navštíví více než 15 milionů turistů. Londýn tento nápor zvládá zejména díky metru - "tube / underground", které bylo vůbec první na světě. Když jsem v něm jel poprvé, překvapilo mě, že se často nenachází pod zemí. Teprve později jsem se dočetl, že prý více než polovina londýnského metra je nad zemí. Pokud nechcete zbankrotovat, určitě si pořiďte pernamentku / tramvajenku, která se jmenuje Oyster Card.Můžete si na ni předplatit kredit a ten pak používáte kromě metru i na autobusy a vlaky.Určitě ušetříte alespoň 30-40% oproti normálním cenám jízdenek, záleží zda cestujete ve špičce, jakou trasu a podobně. Pokud nespěcháte, levnější je chodit autobusem, navíc uvidíte mnohem více z města.
Pokud chcete vidět Anglii, doporučuji určitě alespoň prodloužený víkend. Ať už máte rádi historické budovy, nebo zábavné atrakce, kolotoče, muzeum voskových figurín, parky, sport, koncerty, nebo dobré restaurace, v Londýně jste na správném místě. Když budete mít alespoň 1-2 dny na památky, určitě si prohlédněte


Buckinghamský Palác prostě musíte vidět, ideálně pokud se vám podaří vymáknuť výměnu královských stráží. Kolem paláce jsou i krásné Buckinghamský zahrady a St. James park.
Westminsterské Palác, nebo také Houses of Parliament. Slavná je zejména Alžbetina věž se zvonem Big Ben, i když si mnohý myslí, že jsou to hodiny. Výhled na budovu je nejlepší z opačné strany řeky.

Katedrála St. Paul, jedna z nejvyšších budov Londýna sachádza

Tower Bridge London představuje ikonu města. Most, který se otevírá 1000 krát ročně je známý zejména ze oslav nového roku

Traffalgarské náměstí a Picadelly Circus

London Eye - největší vyhlídkové kolo o průměru až 120 metrů

Westminister abbey, strašidelný gotický kostel hned vedle parlamentu.

Nádherné parky, které Londýn nabízí. V centru jsou St.James park, Regents park, Hyde Park a Kensington Gardens

Royal exchange a bank of England. Srdce a absolutně centrum Londýna kde se v průběhu dne semelou statisíce lidí a přitom obyvatel má tato část pouze přibližně 5 tisíc.

Jelikož jsem zvyklý u nás a na to, že na druhý konec města se dá dostat během půl hodiny, se mi zdá šílené, kolik jsou lidé ochotni cestovat z předměstí každý den. Na to jak je Londýn obrovský, bych si musel dlouho zvykat. Na druhé straně život v Londýně je nesmírně pestrý, neustále se něco děje a nikdy se nenudíte. Metrolopola Velké Británie nabízí od historických budov po nejmodernější, od betonových sídlišť, nádherné zelené parky, řeky a kanály, až po neskutečnou směsici národností a jazyků. Věčně sychravé počasí domácí zvládají bez problémů, když vy budete mít zimní kabát, pravděpodobně budou někteří chlapi běhat ještě v kraťasech a mikině. Do Londýna se nechodí koupat, ani lyžovat, navštívit ho můžete bez velkého plánování v libovolný měsíc v roce.







Všechny tyto památky se dají za pěkného počasí porozhlédnout i za jeden den, pár hodin chůze si můžete usnadnit i autobusem, případně pronájmem kola. Na jeden den ho seženete na jednom z 300 parkovišť za 2 GBP. Nejlepší je mít s sebou mapu  Londýnského metra a případně mapu Londýn pro turisty.

Isle of Skye - horský ostrov na západě Skotska

Proč navštívit Isle of Skye?
Pustý ostrov s krásnou horskou scenérií přilákal na pár záběrů do filmu Prometheus i světoznámého režiséra Ridleyho Scotta. Severozápadní cíp Skotska je propojen s ostrovem Skye dlouhým mostem, jen pár kilometrů od krásného zámku Elian Donan . Isle of Skye je s rozlohou 1700 km čtverečních druhý největší skotský ostrov, ale přesto ho obývá méně než 10 tisíc lidí, nejvíce bývá v "hlavním městě" Portree, kde se nachází jediná střední škola na ostrově. Asi třetina obyvatel ostrova ovládá starou skotskou galštinu. My jsme na Isle of Skye dorazili večer, na přespání jsme si našli už jen hostel, který byl sice v pěkné oblasti, ale s mrazivou společnou koupelnou, palandami a špinavým ložním prádlem nás velmi neokouzlilo.

Hostel v horách Isle of Skye

Vyhlídka z hostelu

Východ slunce a sousedící dům

Výhled na hory nad městem Staffin

vodopády u Loch Meal

Roklina na východním pobřeží

Výlet do oblasti Staffin

Hned ráno jsme vyrazili na pravé skotské snídaně do městečka Broadford, nakoupili zásoby na cestu a vyrazili na malý trip po ostrově. Hlavní město Isle of Skye - Portree a barevné domky v přístavu jsme si prohlédli jen z auta, pokračovali jsme směrem na sever. Asi ve 2/3 cesty mezi Portree a Staffin jsme zastavili na malém parkovišti a prošli se na "An Cailc" - staré ruiny skladovacích věží diatomitu, který se zde v minulosti produkoval. Nás zaujaly zejména ovečky na mořské pláži a zajímavá roklina. Pár kilometrů před městečkem Staffin se na pravé straně nacházejí i vodopády Meal, a i ​​když nejsou velmi fotogenické (vyhlídka je téměř na stejné úrovni jako vodopády, takže jsou schované za skálou), nám jejich návštěvu zpestřil malý tuleň, který se opaloval na hladině rovnou pod námi. V této oblasti je možné pozorovat i dinosauří stopy, vzácný druh orla zlatého, historické památky a zajímavou faunu. Území se pyšní označením E komuzeum Ceumannan, , atmosféru dotvářejí jezera (loch) a zajímavé kopce. Pokud si chcete dopřát procházku připomínající toulání hobitů v Pánu prstenů, za městem Staffin odbočte z hlavní silnice A855 doleva směrem do kopců. Nádherný výhled na pobřeží a zajímavé pohoří Quiraing si můžete vychutnat z vyhlídky u parkoviště, nebo krátkým hiking (pokud máte dobrou obuv).

Zelené úly Faerie Glen

Další zastávkou bylo městečko Uig, resp. vesnička kousek od něj. Zajímavé kopečky nám připomínaly včelí úl, stromy, jezírko a netradiční kopce se vyplatí vidět, pokud Isle of Skye navštívíte.

Skotsko-Glasgow a kouzelnická univerzita Harryho Pottera

Glasgow

Glasgow je největší skotské město, spolu s předměstími v něm žije více než 40% obyvatelstva celé země. Z malé usedlosti na řece Clyde se díky strategické poloze vybudovalo jedno z nejvýznamnějších průmyslových a finančních center v Evropě. V minulosti rozvoji města pomohlo zejména založení University of Glasgow v 15. století, která z města Glasgow později udělala centrum osvícení. V 18. století se stal Glasgow jedním z nejvýznamnějších obchodních uzlů se Severní Amerikou. Před druhou světovou válkou byl Glasgow 4. největším městem v Evropě (po Londýně, Paříži a Berlíně) s populací více než 1,1 milionu. V šedesátých letech došlo k masivní relokaci lidí z města do blízkých městeček a vybudovalo se tak množství předměstí. I když je město spíše moderní a průmyslové, každoročně ho navštíví množství turistů. Ubytování se dá sehnat od 30 € za dvoulůžkový pokoj, většina z návštěvníků vyhledává zejména
Katedrálu (nazývá se St. Mungo 's, St Kentigern' s nebo i High Kirk of Glasgow)
Most Clyde Arc a Clyde auditorium (familiárně označované jako pásovec - The Armadillo)
Nejvyšší věž na světě schopnou otočit se o 360 stupňů - Glasgow Tower v komplexu Glasgow Science Centre
Zimní zahrady a Peoples palace
Kelvingrove Art Museum and Gallery (dole na obrázku)

Glasgowské univerzita

Nás zaujala nejvíce University of Glasgow, krásný komplex historických budov, který inspiroval i slavnou spisovatelku JK Rowlingovou. Univerzita však nepřijala nabídku použít campus na filmování, a proto se množství scén natočilo například v Oxfordu, Gloucesteru, katedrále Durham a na hradě Alnwick. Inspiraci však pravděpodobně do svých knih čerpala právě z glasgowské univerzity. Vždyť posuďte sami, založená v roce 1451 a jedna z nejstarších univerzit anglicky mluvících zemí má nádherné nádvoří, gotické budovy a strašidelné stromy. Patří mezi nejlepší univerzity na světě podle mezinárodních žebříčků a láká studenty z celého světa.

Jezero Loch Ness- záhada

Ve Skotsku je množství jezer, ale jedno je opravdu výjimečné - Loch Ness. Většina lidí ho zná zejména pro záhadné příhody a slavnou dlouhokrkou příšeru přátelsky přezdívanou "Nessie". Loch Ness je kromě turistické atrakce významné i geograficky. Druhé největší skotské jezero dlouhé více než 36 kilometrů zabírá plochu neuvěřitelných 56 kilometrů čtverečních, navíc s hloubkou 227 metrů tvoří největší sladkovodní zdroj ve Velké Británii.Dokonce všechny ostatní jezera ve Skotsku, Anglii a Walesu spolu nemají tolik vody jako Loch Ness. Do jezera se vlévá množství potoků a řeky Oich, Tarff, Enrich, Coiltie, Moriston, Foyers a Farigaig. Jezero nikdy nezamrzá.

Záhada lochnesské příšery

I když údajně zmínky o příšeře, obrovském zvířeti v jezeře Loch Ness se objevily již dříve, skutečný šílenství pátrání po příšeře začal v roce 1933, kdy se dokončila cesta kolem jezera. Krátce nato londýnský Daily Mail uveřejnil fotografii, na které z hladiny vyčnívá dlouhý krk. Někteří byli přesvědčeni, že to byla jen novinářská kachna, že šlo o racka Odfoceno z určitého úhlu, další tvrdili, že to byla uměle vytvořená loutka připevněna na malou hračkářský ponorku. Po čase byla fotografie opravdu označena za podvrh.
V roce 1934 student medicíny Arthur Grant zahlédl velkého tvora mimo vody, což podpořilo hrůzostrašné historky místních, že příšera občas vychází z jezera ven. Ať už to byla Nessie nebo jen studentova fantazie podpořená strachem, od té doby stovky lidí tvrdí, že z hladiny jezera Loch Ness se opravdu vynořuje nějaká obluda, která dokonce dostala označení - Nessiteras rhombopteryx. Několik vědeckých výprav k jezeru totiž potvrdilo, že v jeho vodách se opravdu pohybují tvory větší než žralok a menší než velryba.
My jsme jezero viděli za slunečného počasí a překvapilo nás, jaké je obrovské. Tajemnější je určitě navštívit ho za mlhy, tehdy se určitě každé dřevo na hladině bude podobat bájné Lochnesské příšeře.

Skotsko - země neporušené přírody a proměnlivého počasí

Když někdo řekne Skotsko , často přijdou první na um kilty, dudy, jezera (loch) a kopce.Krásná příroda a středověké hrady inspirovali několika režisérů, aby právě ve Skotsku natáčeli velkofilmy.
Filmové Skotsko
Hrady a univerzity z Anglie i Skotska byly dějištěm mnoha scén z kinotrháku Harry Potter.Vlakem například přecházeli přes Glenfinnan viaduct, exteriérové ​​scény v okolí Glencoe lákaly nejen mladé čaroděje, ale i Jamese Bonda v novince Skyfall. V highlands se odehrává příběh Roba Roye (skotský Jánošík). Mel Gibson se proslavil i filmem Braveheart (Statečné srdce), ve kterém vede skotskou vysočinou bitvy proti anglické nadvládě. Nádherný zámek Elian Donan se proslavil i ve filmu o nesmrtelném bojovníkovi Highlander. Moderní a průmyslový Glasgow byl dějištěm kultovního filmu o obchodncch Trainspotting.
Skotsko pro turisty
I když se říká, že pokud se chcete vhodně sbalit do Skotska, je třeba si zabalit vše - od slunečních brýlí a opalovacího krému až po gumáky se zimní bundou, nám se podařilo chytit 3 slunečné dny za sebou. A jaký je život ve Skotsku? Pokud se vydáte na cesty do highlands, budete vidět spíše ovečky než lidí. Většina lidí bydlí v historickém  Edinburghu,moderním a průmyslovém Glasgowě a v pár dalších větších městech. Na rozdíl od Francie a Itálie vás pravděpodobně neohromí  skotská kuchyně.Turisté chodí do Skotska zejména pro nádhernou přírodu, proto pokud vás trekking, hory, jezera (nejznámější je Loch Ness) ) a vodopády nelákají, navštívit můžete  historická města a hrady. Přestože skotské kamenné domky vypadají zvenku všechny tak útulně a teple, Skotové neznají více-komorové okna, používají jednoduché skla, které pořádně profukují. Když si k tomu ještě přidáme kamenné zdi a slabé elektrické radiátory, máme v bytě hned jaksi čerstvě. Proto si nezapomeňte přibalit nejteplejší pyžamo, abyste v noci náhodou nepomrzli. My jsme byli ubytováni v nádherném místním domku a přestože pokoj byl jakžtakž vytopena, v koupelně bylo maximálně 10 stupňů, hotová chladnička. O vrzajících podlahách ani nemluvím. Chvílemi jsem se bála, že hosté nad námi se k nám každou chvíli propadnou.Fascinovaly nás kohoutky na vodu. Mají totiž dvě samostatné trubky, přičemž z jedné jde ledová voda az druhé přímo vařící. Dokonce všude máte nad umyvadly upozornění: Pozor, příliš horká voda. Nevím, jestli ještě nezjistili, že pákové baterie jsou výhodnější.Pro mě je záhadou, jak si dokážou pořádně umýt ruce, když jsou ty dva kohoutky tak vzdálené od sebe. Buď si ruce opaříte, nebo vám rovnou zmrznou. Chtěla jsem si i vodu promíchat, ale špunt jsem nikde nenašla.

Skotská whisky - Dalwhinnie

Skotové jsou známí nejen pro své "šetrné, až skrblivým" chování, ale proslavila jejich i kvalitní skotská whisky . I když údajně nejstarší destilériou s licencí na pálení whisky se stala v roce 1608 irská Old Bushmills Distillery, zmínky o skotské whisky se objevily již na konci 15. století. Whisky se vyrábí zejména ve Skotsku, Japonsku, Kanadě a Wales, v některých částech USA a Irsku se označuje "Whiskey". Vyrábí se z různých druhů obilovin. Zdrojem cukru a sladu může být žito, ječmen, pšenice nebo kukuřice. Na to, aby mohl alkohol nést označení skotská whisky , musí být destilovaná ve Skotsku, obvykle 2-3 krát a odležení minimálně 3 roky v dubovém sudu. Ve Skotsku je více než stovka aktivních pálenic, zejména v oblastech Highland, Lowland, Islay, Speyside a Campbeltown.

My jsme zabloudili do Dalwhinnie, tradiční " single malt "- jedno sladové destilérie, která je známá především tím, že je nejvýše položená ve Skotsku a také nejchladnější, jelikož v této horské vesničce je průměrná roční teplota jen 6 stupňů. V minulosti se velká část produkce (více než 2 miliony litrů whisky ročně) používala jako složka různých Blend (směs několika, často i 15-50 různých druhů), v ostatních letech zejména díky exportu do Mexika roste podíl kvalitní skotské single malt whisky.

Milá starší paní nám asi miliontý krát recitovala s nádherným skotským přízvukem historii a postup výroby. Od původu názvu Dalwhinnie z galského slova označujícího místo pro setkání Dail-coinneeamh , přes kontrolu surovin (výhradně sladovnický ječmen ze UK), sušení zrna, až po vodu, která pochází z nedalekého horského pramene. Dala nám očichat rozdíl mezi "malt", který používají, a porovnávala jej s ječmenem, který smrděl od kouře při sušení. Zrno se totiž nejprve namočí do vody, aby ji nasálo, naklíčilo a tím se přeměňuje škrob na cukr. Po několika dnech se suší horkým vzduchem, aby se klíčení zastavilo v okamžiku, kdy je obsah cukru v zrnu nejvyšší. Podle toho, jak naklíčený zelený slad suší, získává později rašelinnou nebo kouřové aroma . Zrno se mele, obvykle i vícekrát, aby se po zalití horkou vodou vylouhovaly co nejlépe a mohli vytěžit ze směsi co nejvíce cukru. Sladká voda, která vůní připomínala med, později kvasí v obrovských sudech. Kvasinky štěpí cukr a vytvářejí tak alkohol a CO2. Směs tedy zkysne a zhořkne a připomíná pivo, obsah alkoholu přibližně 6-7%. Aby se objem alkoholu zvýšil, je nezbytná destilace - proces zahřívání. Jelikož alkohol má nižší bod varu než voda, odpaří se dříve a pomocí ochlazování v měděných "svinutých potrubích" zkondenzuje na tekutinu s obsahem přibližně 20-25%. Druhou destilací se objem alkoholu zvýší obvykle až na 70%.

Aby whisky získala požadovanou kvalitu a chuť, musí zrát v dřevěných sudech alespoň 3 roky. Většina skotských destilérií používá americké sudy, které v minulosti výhodně nakoupili z USA. Jelikož bourbon v Americe podle zákona musel zrát vždy v novém sudu, bylo pro obchodníky výhodnější použité sudy levně prodat v Evropě, jako je zbytečně prázdné táhnout zpět do USA. Sudy, které byly původně určeny na portské, sherry nebo bourbon, taktéž dodávají whisky aroma a barvu. Každý rok se v sudu vypaří přibližně 2-5%, Skotové to označují jako andělská daň. Whisky zraje často i 12-15 let a tak se ztratí obvykle odpařováním 25-40% sudu. Redukovat se to dá kvalitními sudy, nízkou teplotou a vlhkostí ve sklepích, ale eliminovat vypařování úplně nelze. Zajímavé je i to, že whisky dozrává jedině v dřevěném sudu, jakmile je v lahvi, můžete ji opatrovat i dalších 30 let, kvalitu jí to nezvýší.